• No products in the cart.
Image Alt

Ghvino, Vin, Wein, Vino,

Někteří lidé považují za rodiště vína Řecko a někteří věří, že je to Řím. Vědecké poznatky a archeologický výzkum ovšem tyto mýty vyvrací a soustředí se na oblast dnešní Gruzie.


Znalosti a dovednosti výroby vína v Gruzii byly ve starověkém světě široce uznávány. Mnoho vynikajících postav starověku, jako například Appolo z Rhodosu, Strabon a Procopious z Caesaria, ve svých dílech zmiňovalo Zakavkazsko a konkrétně území Gruzie jako zemi vinné révy.
Odtud se také víno a tradiční způsob výroby vína v Kvevri rozšířily dále do Mezopotámie, Egypta, Řecka a zbytku světa. Nádoby podobné Kvevri byly nalezeny v Římské říši, kde se jim říkalo „Dolium“, v Řecku „Pithos“ a ve Španělsku „Tinaja“. Věří se, že i moderní anglický název vína pochází z gruzínského „Ghvino“ („Vin“; „Wein“; „Vine“; „Vino“…)


Ve 4. století n. l. se význam vína v životě Gruzínců ještě více umocňuje díky sv. Nino z Kappadokie, která v oblasti dnešní Gruzie šířila křesťanství s pomocí pravoslavného kříže, který vyrobila ze stonků vinné révy a vlasů. I v dnešní době můžete ve většině kostelů vidět výzdobu z vinných ozdob.
Výroba vína je v Gruzii unikátní zejména tím, že se vyrábí tzv. kachetinskou metodou v Kvevri zakopaných v zemi. Tato technologie byla v průběhů staletí mírně rozvíjena a vylepšována. Při návštěvě Gruzie se můžete setkat se spoustou rodin, které následují svou bohatou kulturu výroby vína a vedle svých domů ,mají zvláštní místo (nazývané Marani), kde jsou zakopány různé velikosti kvevri.
V dnešní době vinaři po celém světě vzhlíží ke gruzínským vínům a znovuobjevují tradiční způsob výroby vína, který je dokonce zapsán jako nehmotné kulturní dědictví Gruzie v UNESCO.

Post a Comment